Jonáš Urban
Věnovali jsme nadační příspěvek ve výši 49 900Kč 5 letému Jonáškovi, který má tyto diagnózy: EPILEPSIE TYPU WESTOVA SYNDROMU,PACHIGYRII a spoustu jiných.
Nadační příspěvek Jonášek použije na rehabilitace.
Ahoj. Jmenuji se Jonáš Roman Urban. Narodil jsem se do úplné rodiny dne 23.2.2015. Maminka moc chtěla abych se narodil zdravý a tak ještě v bříšku jsem jezdil na pravidelné kontroly do Gennet v Liberci. Všechno bylo v pořádku a tak jsem přišel na svět ráno 08:26 císařským řezem, moc se mi nechtělo ale na konec jsem musel. Vše bylo v pořádku až do mého půl roku věku, když jsem musel na očkování k mému móc hodnému doktorovi. Dostal jsem včeličku do zadečku a pak to začalo. Mamince bylo divné mé chování po probuzení, při krmení a podobně. Tak nějak jsem se začal svíjet, táta má ty mé záchvaty natočené. Maminka nelenila, zavolala panu doktorovi a ten mě hned poslal do nemocnice v Ústí nad Labem. V nemocnici mi dávali nějakou divnou čepičku na hlavu. To se mi nelíbilo ale musel jsem to vydržet. V ordinaci na neurologii jsem dostal tak velký záchvat, že jsem dostal Diazepam do zadečku. Musel jsem s maminkou zůstat na JIPu. Postupně jsem se začal zlepšovat a i prospívat. Jezdil jsem na kontroly k paní doktorce Rennerové do Ústí nad Labem. Zatím beru ráno a večer troje různé léky na tyto potvory nemoce-EPILEPSIE TYPU WESTOVA SYNDROMU,PACHIGYRII a spoustě jinych. Paní doktorka chtěla a maminka také abych jezdil na rehabilitace a tak jsem musel cvičit Vojtovku v Děčíně. Postupně jsem se naučil sedět, lézt potom i po čtyřech, postavit se s pomocí a spoustu jiných věcí . Paní co k nám jezdila z Rané péče mě také moc chválila. Vozila mi pomůcky, táta jednu i vyrobil, mám jí do dnes. A pak se to stalo. Protože mě maminka už do čtvrtého patra nedokázala vynést a táta byl, je a bude pořád v práci aby jsme měli alespoň nějaké korunky. Museli jsme se přestěhovat do jiného bytu. Při stěhování bylo asi moc stresu a změn a to mi neudělalo vůbec dobře. Celý jsem onemocněl, dostal jsem vysoké horečky, přestal jsem jíst a pít. Mám rád svůj klid a režim a to mě vykolejilo. Zeslábl jsem, nožičky mě nechtěly unést a ručičky mě také neposlouchaly, ještě že nechodím na nočník ale mám plínky. I to chodítko stálo jen tak v koutě. Maminka nevěděla co semnou. Chtěl jsem jim říct, že to bude lepší ale zatím nemluvím. Jednoho dne se maminka dozvěděla že by mi moc pomohlo speciální cvičení, ale to stojí moc korunek, táta říkal že se zeptá. Tak uvidím. Tímto prosím o finanční pomoc pro mne, abych se mohl zlepšovat, chodit, mluvit, jíst a pít sám.
Děkuji s pozdravem JONÁŠ ROMAN URBAN