Alan Vilém Kopp
Věnovali jsme nadační příspěvek ve výši 25 000,- 2 letému Alánkovi na terapie.

Terapie Alánkovi pomůže rozvíjet smyslové vjemy, kognitivní funkce, ale i senzorickou integraci, která je zásadní pro stimulaci řečových center.
Po plánovaném porodu bez komplikací jsme u našeho syna v zhruba 6 měsících začaly objevovat určité odchylky od vrstevníků. Alánek se velmi nerad nosil, jakýkoliv dotek nebyl „tak vítaný“ jako u ostatních miminek, která jsme měly v okolí. Uklidňovaly jsme se – dnes již víme, že zcela marně a zbytečně, že Alánek je nekontaktní, že každé miminko má své specifické potřeby a různou potřebu „mojání“. V průběhu Alánkova prvního roku však přišly další signály toho, že vše nebude zcela v normě. Člověk si to uvědomí až s odstupem času, když vzpomíná, jaký Alánek vlastně byl… Nejen, že nevyžadoval fyzický kontakt, ale chyběl nám u něj i sociální úsměv, vše bylo jako v jedné linii – ani velká radost, ale ani pláč, prostě neutrální. Nijaké.
Celkový vývoj Alana se nevyvíjel příznivě – měl potíže s pohybem a motorikou, neplazil se, neviděly jsme u něj žádné tendence se sám pohybovat, proto jsme navštěvovali fyzioterapii, kde nás nasměrovali, jak našemu synovi v pohybu pomoci.
Okolo roku a půl jsme si začaly více všímat jeho atypického chování – neslyšel na jméno, neustálé chození po špičkách, zvláštní pohyby rukou v blízkosti očí, točení se dokola, třepotání ručičkama a další. Dostaly jsme strach, na nic nečekaly a kontaktovaly pediatričku s tím, že bychom rády přišly věci na kloub. Rozběhla se mašinérie návštěv u lékařů snad všech možných specializací – foniatrie, neurologie, návštěvy v Národním ústavu pro autismus (NAUTIS), kde nám byl diagnostikován dětský autismus.
Nyní, když už máme diagnózu, snažíme se pro našeho syna dělat vše, co je v našich silách, kupujeme mu různé senzomotorické pomůcky, se kterými si pravidelně hrajeme, nyní – od července 2024 – jsme začali navštěvovat O.T.A. terapii v Centru terapie autismu v Praze. Jelikož Alánek špatně zvládá cestování, na terapie musíme jezdit o den dříve a přespávat v Praze, což je pro naši rodinu finančně velmi nákladné.
V rámci rané péče i na diagnostickém vyšetření v NAUTISu nám byly doporučeny další terapie, které by našemu synovi měly pomoci. Jednou z nejvhodnějších terapií se jeví právě metoda Snoezelen, kterou bychom rádi podstoupili v organizaci v Kruhu v Opavě.